Papež v pokoji pro hosty
Papež Franšek stále pobývá v pokoji pro hosty. Muž, jehož programem je, aby se církev zasazovala o chudé, bydlí na asi čtyřiceti metrech čtverečních v moderním domě pro hosty u jižní zdi Vatikánu Casa Santa Marta, hned vedle moderního audienčního sálu a renesančního paláce Kongregace pro víru.
Papež v domě pro hosty. František, papež bez teologické doktorské čepice, mluví jasně a zřetelně. Projevuje smysl pro humor a důsledně se vyhýbá pompě, která byla spjata s vystupováním jeho předchůdce v úřadu Benedikta XVI. Zdráhá se nastěhovat do feudálního papežského příbytku v Apoštolském paláci. Panceřovaný mercedes vyměnil za VW Passat. Při velkých audiencích na Petrském náměstí vyhledává kontakt se zástupy.
Argentinec žehná a objímá se vším pokojem, někdy celé minuty, lidi dementní i na vozíčku. Při takových setkáních vzkládá ruce – tak bezprostředním způsobem, jak by to žádný intelektuálně založený papež ze Západní Evropy neudělal. Jorge Mario Bergoglio také dohání své tělesné strážce téměř k zoufalství. Nepoužívá totiž papamobil ze Stuttgartu, chráněný proti střelbě, který se považuje za standard od atentátu na Jana Pavla II. roku 1981. Raději riziko než odstup od lidí.
František vytváří obrazy, které si s papeži nespojujeme
Jeho vytrvalá politika gest, která má signalizovat jednoduchost a skromnost, má ohlas u sekulární veřejnosti i u velké části světové církve. Ne tak již v německy mluvících zemích, kde se už po desetiletí obecně kritizuje římská neochota k reformě. O to více však ve státech, v nichž lidé téměř výlučně získávají zprávy z televize – a proto i obraz dominuje nad slovem. Odtud ústavy pro výzkum veřejného mínění hlásí skokově zvýšené sympatie pro katolickou církev od doby, co ji vede tento papež.
Dobré tři měsíce v úřadu jsou krátká doba. Příliš krátká pro zásadní změny. Papež František se nachází zatím v šaramantní ofenzivě a ve fázi očichávání. Na poli komunikace zatím – na rozdíl od jeho papežského předchůdce Benedikta – neudělal žádnou chybu. Naopak. František na frontě komunikace boduje. Především umlčel ostrou kritiku ze své vlasti Argentiny, která po jeho volbě ovládla titulky na celém světě. Prý se ve Špinavé válce (1976–1978) zapletl s armádou. Proti tomu se mu podařilo postupovat v diskrétní souhře se svou dřívější levicově demokratickou protivnicí, argentinskou prezidentkou Cristinou Kirchnerovou.
Babičky a matky těch, kdo zmizeli za teroru vojenské diktatury, nového papeže kritizovaly, že jako kardinál v Buenos Aires nepřispěl k objasnění zločinů a banalizoval účast kleriků. 21. dubna papež odpověděl srdečným dopisem pro Hebe Bonafiniovou, mluvčí matek zmizelých. A o tři dny později mluvil ve Vatikánu s delegací babiček (ilsismografo.blogspot.it).
Všechny předsedy vlád, kteří se s Františkem setkali, rovněž spolkovou kancléřku Merkelovou, konfrontuje s dotěrnými, většinou detailními otázkami, co dělají s bojem proti chudobě. Toto své hlavní téma papež mezitím stonásobně variuje. Naposledy měl řeč: "Bohatá církev je stárnoucí církev."
Neustálé opakování a neúnavné variování má své účinky. Představitelé Vatikánu jako třeba státní tajemník Tarcisio Bertone přecházejí z luxusních limuzím na Ford Mondeo. A Německá biskupská konference nedávno napomenula politiky před setkáním průmyslových zemí, aby při svých nastávajících rozhodnutích nezapomínali na chudé.
Papež chudých nicméně nepřináší pouze nový vzduch do Vatikánu a do církve, nýbrž provrtává tlustá prkna a pracuje na naléhavé reformě vatikánské banky.
Tlak na vatikánskou banku
Nedávno dostal František v domě Santa Marta nového souseda: švýcarského bankovního úředníka René Brülharta. To je nový, ještě papežem Benediktem ustanovený šéf asi šesti miliardami eur zatíženého, skandály obetkaného Istituto per le Opere di Religione, "Ústavu pro náboženské záležistosti," krátce IOR. Vídají se při ranní mši v domácí kapli. V otázkách IOR jedná nový papež rychle:
Již v dubnu dosáhl toho, že pěti členům vedoucí kardinálské komise IOR byly škrtnuty měsíční bonusy 2100 euro. Všichni kardinálové si nyní vydělávají shodně 5 000 euro hrubého za měsíc.
Odpadla obvykle při volbě pontifexe vyplácená zvláštní mzda pro zruba 4 000 vatikánských úředníků. Po volbě Josefa Ratzingera roku 2005 dostal každý úředník 1 5000 euro.
V minulosti se objevovaly hojné námitky, že prostřednictvím IOR pere mafie své peníze. Kontrolní institut Rady Evropy Moneyval v červnu 2012 kritizoval, že Vatikán splňuje jen devět ze šestnácti kritérií transparentnosti. Papež František nyní také požaduje, aby byla zveřejněna jména vlastníků kont.
22. května předložil finanční dozor Vatikánu (AIF), ustanovený ještě předchozím papežem, svou první výroční zprávu. Jak řekl šéf AIF Brülhart, v roce 2012 bylo odhaleno šest podezřelých aktivit v IOR. Ve dvou případech zahájilo vatikánské státní zastupitelství šetření. Nyní chce Brülhart prověřit všechy vlastníky kont ve vatikánské bance a výsledky předložit v příštích měsících.
Reforma kurie
Nezbytná přestavba mocenského aparátu probíhá pomaleji. Doýká se celého množství zájmů a privilégií, která dotčení hájí zuby nehty, pomocí argumentů z tradice i z církevního práva.
13. dubna, právě měsíc po své volbě, zřídil František reformní komisi, která od té doby pracuje diskrétně na přestavbě kurie. Po jednom kardinálu pro každý kontinent. Krajně konzervativní je přitom jen jeden: Australan George Pell. Jinak tu pracují mnichovský kardinál Reinhard Marx (Evropa), Oswald Gracias (Asie) Laurent Monsengwo (Afrika), Patrick O’Malley (Amerika). Komici předsedá kardinál Oscar Rodriguez. V Římě je považován za progresivce v teologických i pastorálních otázkách.
Nový papež je kritizován konzervativci i zastánci reforem. Hrabě Alexander von Schönburg-Glauchau, bratr přítelkyně papeže Benedikta Gloria von Thurn und Taxis, útočí na Františka ve světě, protože není prý ochoten nosit červené pantofle a nechat si vzdávat hold jako vládci na Petrově trůně. Schönburg upozorňuje na koncil v Toledu roku 653. V duchu ancien régime rozlišuje mezi "pozemskou" osobou a "nadpozemským" úřadem. Právo vzdávat hold papeži by František neměl nikomu upírat. Nicméně papež chudých vykládá svůj úřad podle svého přesvědčení. A to prý je "patrně nejnestydatější forma pýchy".
Více práv žen v církvi? S Františkem patrně ne
Progresivní představené řádů z celého světa se ale zklamané účastnily v květnu setkání s papežem. Papež požaduje věrnost církvi a zvětšení ženských práv neprojevuje žádné sympatie. Řádové sestry nemají být žádné "zitelle", "panny", nýbrž žít mateřskostí. Tento postoj a chybná řeč reformátory zlobí. Po právu. Nicméně emancipační vstřícnost vůči ženám nelze bohužel od teologických konzervativců z argentinského světa mačů očekávat.
František mluví zpříma. Latinskoamerickému sdružení řádů (CLAR) říká: Ano, ve Vatikánu existují sítě homosexuálů (www.reflexionyliberacion.cl). Což je senzace. Protože tak otevřeně nemluvil ještě žádný papež. František ale nezatracuje. Přesto považuje za problém, že se představitelé kurie stali závislými na homosexuálech vně i uvnitř Vatikánu. Linie je jasná: Krizi Vatikánu považuje především za otázku morálky. O tom káže, časně ráno v domácí kapli u svého pokoje pro hosty.
Thomas Seiterich
Převzato z německého časopisu Publik-Forum.de (http://www.publik-forum.de/Religion-Kirchen/der-papst-im-gaestezimmer), přeložil jih.