Svobodné protestantské stránky

Vážená synodní rado, vážená Evangelická církvi,

sleduji přípravy na oslavy popravy Mistra Jana Husa a jsem z nich poněkud rozpačitý. Navzdory tomu, že někdo je pro ně zapálený a že mají být poutavé. Jde mi o to, že šest set let si připomínáme stále totéž – a přitom není jisté, nakolik se stav církve za tu dobu zlepšil a zda tedy reformátorův odkaz za to stojí. Zdá se mi, jako by tu záleželo především na tom, jak žít jen symbolizací minulosti. Proto si dovoluji přednést návrh, který by konečně rozčeřil smrdutě stojaté vody.

Namísto pouhého připomínání, na něž bude záhy zase zapomenuto, navrhuji přejít od slov k činům – což je požadavek mnohým evangelíkům zajisté sympatický – a v tomto případě provést upálení živé osoby, jíž myslím osobu svou.

Jsem totiž přesvědčen, že si to naprosto zasloužím, i když spíš než za heretika se považuji za myšlenkového partyzána. Mám pro to řadu důvodů, které jsem ochoten popřípadě vyjmenovat.

A tak se domnívám, aniž bych po tom toužil, že by bylo žádoucí, aby na nejbližším zasedání synodu ČCE proběhl proces, v němž bych byl výslovně obžalován a odsouzen. Protože se mimoto v ČCE nachází několik osob, které mne horlivě nenávidí, přál bych si udělat jim radost, jelikož je nenenávidím. Rád bych je tedy pověřil, aby obstaraly otop, nachystaly hranici a aby někdo z nich (demokraticky zvolený) škrtl zápalkou.

A tak všem vám přeji ďábelsky krásné boží požehnání.

V Praze 23.4.2015

Jiří Hoblík

P.S.: Konečně jsem se dočkal několika reakcí. Jedna se docela povedla, ale zůstává mezi mnou a jejím autorem. Druhá byla nanejvýš stručná a přišla přímo z církevního úřadu, čehož si cením: "Co to je za blbost? To myslíš vážně, nebo je to nějaká happeningová provokace?"