Svobodné protestantské stránky

Spíš shodou okolností jsem při návštěvě Teplic okem zavadil o důstojnou cihlovou stavbu kostela, náramně se hodící do prostředí Sudet. A ten kostel mi i do oka padl. Líbí se mi mnohokrát více než pražská malešická modlitebna, ale zatím jen čeká na šťastnější osud.

„Mírový kostel Apoštola Bartoloměje“, jak zní jeho původní název, vznikl z podnětu pruského krále Friedricha IV. Wilhelma, koncem 50. let 19. století ho vyprojektoval berlínský architekt Friedrich August Stüller a v letech 1861–1864 byl chrám postaven na volném prostranství nad střechami města.

Novorománská trojlodní bazilika je opatřena předsíňovou halou s románskými oblouky a věží z roku 1882 (podle plánu stavebního rady Ludwiga Persia) ve formě italské kampanily. Kromě pohledových cihel ráz stavby spoluvytváří keramické tvarovky, dekorované sloupy či okenní kružby.

Po druhé světové válce se na jeho osudu projevilo odněmčení Sudet. V letech 1945–1965 ještě kostel sloužil, a sice Církvi československé, od roku 1990 je však v soukromých rukou. Interiér byl zničen v důsledku přestavby na restauraci, která v kostele působila ovšem jen krátce počátkem 90. let minulého století. Protože původní záměr sloužit německy mluvícím evangelíkům, žijícím v Teplicích nebo přijíždějícím do lázní, se sotva podaří znovu uvést v život, spíš se kostel hodí k oslavě nemilosrdného zubu času (naštěstí má alespoň novou střechu) než milosrdného Boha.

Jiří Hoblík