Svobodné protestantské stránky

To, jak na slavení eucharistie záleží, je možné pozorovat na tom, jak se o ní mluví. Mívám proto rozpaky nad tím, že se mluví o vysluhování chleba a vína. Je Večeře Páně snad totéž co chléb a víno? Vysluhování (svaté) Večeře Páně, je ustálený obrat, idiom, charakteristická součást evangelické mluvy a evangelického diskursu. Snese tento obrat zmíněnou konkurenci?

Soudě podle Havránkova Slovníku spisovného jazyka českého má sloveso „vysluhovat“ několik významů. Jednak znamená „službou něco získávat“. To by se mohlo zdát přiléhavé – vždyť vysluhováním Večeře Páně křesťané něco získávají. Avšak ne ve smyslu odměny za zásluhy. Tak se tedy podívejme na jiný význam slovesa „vysluhovat“ – „horlivě někomu posluhovat, sloužit“. Ale tento význam se ještě spíše nehodí, a stejně tak význam „sloužením trávit delší dobu“. Vidíme tedy, že evangelický idiom nezapadá do běžného užití slova, které jinak působí archaicky. Archaická je i jeho alternativa „posluhovat svátosti“, zatímco „sloužit mši“ je v evangelickém prostředí nepoužitelný výraz. Je to alespoň doklad, že v české křesťanské tradici bývá „služba“ spojována s obřady a rituály, ne předměty. I svátost je přeci jen cosi víc než předmět. Pokud si tedy archaizuící evangelický žargon bude chtít nadále sloveso „vysluhovat“ zachovat, za zamyšlení alespoň trochu stojí, jak je používat a zda žargonu neklást jisté meze. Aby nebyl nesrozumitelštinou.

Jiří Hoblík