Recenze kázání (úvod k nové rubrice)
Nevím, kde pátrat v Česku, abych se ujistil, nakolik je původním nápadem psát recenze kázání. (Vždycky mám v zádech pocit, že mi hrozí osud nosiče sov do Athén.) Mr. Google všechno neřekne. Ale když už jsem se rozhodl, měl bych také předeslat důvody pro to, co se v této rubrice má odehrávat.
Jedním z podnětů k recenzování kázání bylo několikrát zaslechnuté tvrzení, jak kvalitní evangelická kázání jsou. Mnohokrát jsem se ale přesvědčil, že to neplatí a že by bylo žádoucí se ptát proč.
K tomu přibyl důvod poskytnout především budoucím farářům přípravu v podobě kritického pohledu na konkrétní texty kázání. Ti mají totiž výhodu, že je církevní provoz (ještě) neobrousil, takže mohou o věci uvažovat s otevřenějším hledím. Pokud tyto recenze poslouží přímo vikářům a farářům, si převídat netroufám, ale potěšilo by mne to. A co kdyby se evangelíci stali žadateli větší kvality?
Rozhodnutí začít psát recenze kázání nebylo přitom jednoduché. Například bohoslužby chápu jako posvátnou událost. Možná bych proto nikdy nepronášel ani nesepisoval recenze na kázání, jichž jsem byl svědkem.
Naproti tomu ale ve mne roste podezření, jež lze mnohokrát doložit, že církev už dávno podléhá zesvětšťování, to znamená tomu vlivu, proti němuž se kdysi reformace bouřila. Jen to málokoho dnes zneklidňuje. Tím spíš si nejsem jist, proč bych měl texty kázání , které mám prostě černé na bílém, považovat za posvátné, ne-li za zjevené, a proč tedy s nimi podle toho zacházet.
Recenze budou vedeny s ohledem na princip biblismu. S tím pak souvisí další snaha - probouzet větší touhu po kvalitním biblismu. Z nebe jsem ho padat neviděl, ale bez touhy nepřijde.
Z toho, co jsem mohl zatím vysledovat, mohu poskytnout jen několik předběžných obecných závěrů. Žádné definitivní soudy. Je například rozdíl mezi osobním přičiněním a obecnou úrovní a podmínkami. To je dobré rozlišovat, protože osobní přičinění není vše. Příliš se na ně soustředit může tedy vést k malověrnosti anebo naopak k nekritické sebechvalnosti, podceňování zase může člověka zavléci do situace, kdy je obecnými podmínkami jen vláčen.
Osobní přičinění se ovšem těžko klasifikuje. Proto si troufám jen na poukazování k základním proporcím. Sice by mne kupříkladu zajímalo, jestli někdo tvoří kázání jak o život, ale v dohledu nic takového neregistruji. Spíš vnímám hluboké rozdíly mezi myšlenkovou poctivostí a mezi sebevědomou samovolností (»ono to nějak musí jít samo, jsem přece chytrý kluk / chytrá holka«). Anebo mezi snahou říci něco nového a mezi produkcí stereotypů.
Ale ani myšlenková poctivost není všechno, je-li člověk nějak závislý na svém prostředí. A také například stačí, když upadá do pocitu, že se na něho všechno valí - a po poměrně slušném kázání přichází odvar. Bránit se úpadku anebo výkyvům není zcela nemožné, je jen otázka, jak je to proveditelné. Mám konkrétně na mysli dva podněty, jeden teoretický a jeden praktický: pravidelně studovat Písmo a nemyslet si (ze zoufalství, ze snaživosti ani z pýchy), že dokážu špičkově dělat holku pro všechno. To je lidsky neproveditelné, i když je běžným farářským údělem holkou pro všechno se stávat. Takže farářovým údělem je zabývat se neproveditelným?
A co z tohoto uvažování vyplývá? Podívat se kriticky na konkrétní kázání může být pro střízlivou mysl povzbuzením, že může hledat jiné cesty oproti dosavadním, pro příliš sebevědomou mysl upozorněním, že na sebe zas tolik spoléhat nemá.
Kazatelství se chápe jako vlajková loď evangelictví. Ale když už se začalo konečně mluvit o krizi církve, tak proč by tato oblast měla být ušetřena od uvažování? Kolik recenzí se podaří napsat, netuším. Záleží také na tom, zda se někdo přidá či nepřidá.
Jiří Hoblík
Dovětek:
V němčině existuje poměrně čerstvá knížka, která je našemu záměru do jisté míry blízká. Napsala ji Stefanie Wöhrle a jmenuje se Die Prediktanalyse Methodische Ansätze - homiletische Prämissen - didaktische Konsequenzen (Analýza kázání: Homiletické předpoklady - metodické přístupy - didaktické konsekvence) a vydalo ji nakladatelství LIT v Münsteru roku 2006 jako disertaci z roku 2005. Byla by to vhodná akvizice pro knihovnu ETF.
