Co je to Náboženská matice
Josef II. (1741–1790) byl císař, který si v Česku získal velmi dobrou pověst, zejména díky zrušení nevolnictví, ač se nenechal českým králem korunovat (na druhé straně uměl česky) a ač ve své říšské politice selhal. Dobře je známo, že nechal rušit kláštery společensky »neužitečných« řádů, které se nezabývaly školstvím, zdravotní péčí a další sociální činností. Kláštery byly považovány za semeniště pověry a fanatismu. Byla tak zrušena opatství kontemplativních řádů (1772), která měla staletou tradici, později (1783) se rušící politika zaměřila proti »zámožným prelátům« (»wohlhabende Prälaten«).
Z výnosu zmíněné aktivity byl tzv. kabinetními listy roku 1782 založen náboženský fond, z něhož byli placeni duchovní, kteří se tak stali státními zaměstnanci. Fond přitom těžil z toho, že v době protireformace rapidně vzrostl církevní majetek. A jeho základem byl právě majetek klášterů, protože z 915 klášterů v Rakousku, Čechách, Moravě a Haliči zbylo roku 1780 jen 388 klášterů.
Náboženský fond byl projevem Josefova pojetí Římsko-katolické církve jako církve státní. Státní církev měla přitom být státní církví v tom smyslu, že stát byl správcem jejího majetku. Tudíž Náboženský fond se stal fondem, který nevlastnila církev a který spravoval stát.
Náboženský fond vznikl v každé zemi monarchie. U nás tak byla založena česká a moravskoslezská náboženská matice. Svatý stolec fondy uznal ale až 1855.
Po komunistickém převratu zasáhl do fondu Státní úřad pro věci církevní. Roku 1950 sloučil českou a moravskou matici spolu s náboženskou základnou na Slovensku do jediného náboženského fondu, který pak státní úřad spravoval. A sice došlo ještě k různým právním změnám, v zásadě tento fond sloužil až do roku 1989 jako nástruj komunistického tunelářství.
V roce 1985 byl status náboženského fondu roku 1950 zrušen a namísto toho vstoupil v platnost Organizační řád Náboženské matice, podle něhož Matice je samostatnou právnickou osobou soukromoprávní povahy. Přímo podléhala Sekretariátu pro věci církevní Ministerstva kultury ČSR, který změnil název fondu na Náboženskou matici. Obecně vzato šlo spíše o kosmetickou úpravu.
Po "kapitalistické" revoluci roku 1989 ale k rehabilitaci fondu nedošlo, i když ten přišel o nesmírný majetek. Naopak se objevilo velké nepochopení, které vlastně trvá dodnes. Podle statutu z roku 1995 se uznává Náboženská matice jako právnická osoba, ale omezuje se její působnost. Jménem Matice jedná a řídí veškerou činnost ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr kultury na základě společného návrhu České biskupské konference a Konference vyšších řeholních představených mužských a ženských řeholí v ČR. Dohled nad majetkovými aktivitami Matice vykonává Dozorčí rada. A konečně status upravuje možnost zániku na základě rozhodnutí Ministerstva kultury ČR, vydaného se souhlasem České biskupské konference.
To je dobré vědět kvůli pochopení následujících nedorozumění. Za ministra P. Dostála vznikla roku 1998 nová verze statusu, která značně posílila pravomoci ministra kultury (připisovala mu právo na definitivní rozhodnutí) na úkor dozorčí rady, a to bez konzultace s církevními představiteli. Ke jmenování dozorčí rady od nynějška ministr nepotřeboval církevní návrh.
V dalších letech nastaly nesrovnalosti, které tu podrobně líčit nebudeme. Hlavně bychom však chtěli připomenout, že 19.2.2002 ministerstvo kultury rozhodlo o zrušení Náboženské matice, která pak zanikla 21. února 2003. Ovšem o pár let později Nejvyšší správní soud v Brně 2.11.2006 popřel platnost rozhodnutí ministerstva kultury, které k tomu nemělo pravomoc. A tak se Náboženská matice obnovila a zatím sídlí v Praze 6 - Dejvicích, Thákurově ul. 676/3, v téže budově jako Katolická teologická fakulta UK.
Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů ovšem se chystá s náboženskou maticí opět zatočit. V hlavě IV., § 18, čl. 8 se uvádí: "Práva a povinnosti zakladatele Náboženské matice vykonává ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona Církev římskokatolická." Je pochopitelné, že stát nechce pokračovat v úloze, kterou mu přiřkl Josef II. Vzniká však nesrovnalost: fond, který vznikl zabavením řádového majetku, aby jako státní fond sloužil jako mzdový fond pro římsko-katolické duchovní, má nyní přejít přímo do rukou Římsko-katolické církve. Nesrovnalost je především formální, protože fond sice Josef II. založil jako státní instituci, nicméně jako nástroj správy církevního majetku.
Z úst některých představitelů ČSSD se objevoval návrh na zřízení zvláštního fondu. Proč by ale takový fond měl být zřizován, když existuje? A proč se vlastně ruší jeho podstata? Fond by dnes nemohl mít onen zmíněný smysl, který mu dal Josef II. Nebylo by ale žádoucí, aby fond sloužil účelům, v nichž se sbíhají zájmy státu a Římsko-katolické církve? Na takové otázky je ovšem pozdě.
Zdroje k některým informacím:
Hrdina, I. A. Vztahy státu a církve v České republice v letech 1990-1999, Praha: Eurolex Bohemia s. r. o., 2007
Šenková, K. Právní postavení a poslání zemských náboženských fondů a náboženské matice. Diplomová práce. Právnická fakulta UK 1999
Komentáře
Přehled komentářů
Nebyl by nějaký konkrétnější údaj o tom "nesmírném majetku", o který Matice přišla po r. 1989? Jestliže byla už v 19. stol. ztrátová a přišla o většinu nemovitého majetku (viz https://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=2&ved=0CDkQFjAB&url=http%3A%2F%2Fwww.mkcr.cz%2Fassets%2Fcirkve-a-nabozenske-spolecnosti%2Fmajetkove-narovnani%2FHistoricko-pravni-analyza-financovani-cirkvi-a-nabozenskych-spolecnosti-z-nabozenskeho-fondu.doc&ei=rPbRUN79G8_CtAba7oHgDg&usg=AFQjCNFN0TjSCUqvuNLeLc1oTg4ZaQ1kZg&sig2=IaLA5IIFNVovRJEB_7EnIg&bvm=bv.1355534169,d.Yms ) a před rokem 1948 spravovala kolem 6 tis. ha půdy (což mi zas tak moc nepřipadá), co v ní ještě bylo? Nebo komunisti dál brali církvím a zas to strkali do náboženské matice?
Re: Nebyl by nějaký konkrétnější údaj
(Jiří Hoblík, 20. 12. 2012 12:22)Tak nějak. Mě spíš zajímal vývoj té kauzy, kterým se někteří zabývali z hlediska dějin práva. Dějiny círevního majetku jsou pak jakoby zvláštní kapitolou, protože v něm figurovala řada vlivů a procesů od Rakouska-Uherska dále (zvl. nedokončené snahy o pozemkovou reformu). A nakonec se komunistům po roce 1948 Náboženská matice hodila právě k tomu, aby na ni převáděli círekvní a řádový majetek - ve druhém případě po akci K. A Matice tak sloužila jako jakýsi státní tunel, umožňující zabavený majetek "dobrovolně" převádět na stát. Jestli tento šlendrián někdo exaktně ekonomicky popsal, ale zatím netuším.
Re: Re: Nebyl by nějaký konkrétnější údaj
(Ondra G., 21. 12. 2012 13:42)Jestliže majetek Náb. matice (resp. jejího předchůdce) před r. 1948 nebyl velký, v době komunismu do něj byl převeden od římsk. kat. církve značný majetek, je z hlediska morálky správné, aby majetek Náboženské matice dostala římsko-katolická církev. Tak jste to chtěl napsat, nebo máte jiný názor?
Re: Re: Re: Nebyl by nějaký konkrétnější údaj
(Jiří Hoblík, 21. 12. 2012 16:24)Ne. O výši majetku mi nejde, ale o to, že jedním odstavcem zákona se řeší otázka Náboženská matice, za níž se skrývá dost nepřehledný zmatek majetkových přesunů.
Nebyl by nějaký konkrétnější údaj
(Ondra G., 19. 12. 2012 18:28)