Svobodné protestantské stránky

... především by se chtělo říci, že hlavní nádraží je pro cestující. Ale nevím. Nádraží není k tomu, aby se stalo domovem, tolikrát jsem však je už použil, že ho považuji za pevnou součást koloritu svého života. Stačí do něho vstoupit, rozhlédnout se – a jako by odstatní lidé vypadali jinak. Směs čekání a spěchu. Ze svého dětství si pamatuji, jak jsem se provlékal koridory k vlakům, protože se tehdy stavěla stanice metra C a nová nádražní hala. Pak si ji pamatuji čerstvě otevřenou, jak zářila novotou a jak mne překvapovala kontrastováním se šedí okolního světa. Jako bych se v ní ocitl v jiném světě.


Nakolik vůbec je hlavní nádraží pro cestující?

Proč ale vůbec nyní o hlavním nádraží v Praze píšu? Jednoduše kvůli té obyčejné otázce, pro koho něco je. Co to znamená, že něco je pro někoho? Má to někomu posloužit, a přitom to nemusí být jeho. Sám si na to jedinec může klást své nároky, umírněně a opatrně, když tomu nevládne. Ale je to pro něho a pro mnoho takových, a tak tedy, co to znamená, že je hlavní nádraží v Praze pro někoho? Proč by se cestující neměli zajímat o to, co jim pomáhá být cestujícími?

Ovšem nesnáze s využíváním hlavního nádraží k jeho hlavnímu účelu jsou velmi očividné a dosti známé, takže jako by si už na ně měli být všichni prostě zvyklí. Kdo hledá nástupiště, od něhož má jeho vlak odjíždět, musí přešlapovat pod tabulí, než se na ní očekávaná informace objeví. Míst k sezení mnoho nenajde. Nezřídka se stává, že se žádoucí informaci dozví jen několik minut před odjezdem, takže musí ostražitě hlídat tabuli, a pak pelášit, aby vše stihl. Přitom se má odebrat na jižní nebo severní část příslušného nástupiště - ale to si musí všimnout dosti nenápadných odkazů v podchodu, pokud už ze zkušenosti neví. Dále pak na nástupišti jsou sice písmenky označeny sektory, aby usnadnily hledání konkrétního vagónu – ale na rozdíl od Německa se v Česku tato hra nehraje. Proč tedy za písmenka vyhazovali peníze? Ale když už jsou, proč jsou?
 

Anebo je hlavní nádraží hlavně pro někoho jiného?

Aby to nebylo málo, před lety došlo k opravě odjezdové haly a také odbavovací haly. V ní přibyl velký skleněný obchodní domeček, který halu velmi zaplňuje a ucpává, takže je často potřeba jej obcházet a výhled po prostoru je ten tam. Když si chce někdo koupit jízdenky, musí z haly dolů, ale pak se musí zase vrátit a vydat se spolu s ostatními po pomalém a úzkém jezdícím chodníku do horní části haly. Zlaté pevné schodiště s eskalátory… Rekonstrukce nebyly nijak oslňující, staré nesnáze nevyřešily, nové přinesly – ale hlavně stály hodně peněz, z nichž si kdovíkdo obohatil svůj účet.

Tím se dostáváme k další možné odpovědi na otázku, pro koho je hlavní nádraží. Je zřejmě hlavně pro Správu železnic a pro stavební firmy, které dokážou ze státní kasy i ze souvisejícího podnikání pro sebe načerpat závratné sumy. Existují dokonce plány, podle nichž má být hlavní nádraží obestavěno ze tří stran obrovskými bloky budov. Bude to obludné, ale hlavně někteří bohatí ještě více zbohatnou. Správě železnic se také dobře daří, soudě podle toho, jak zvelebuje svá sídla a svá zbytečná informační centra. Zbytečná, vždyť cestující potřebuje informace o cestování, ne o stavbě a správě železnic. To druhé by mělo podléhat přísnému veřejnému dohledu.
 

Bude v budoucnu hlavní nádraží šťastné?

27. listopadu 2023 byly ale vyhlášeny výsledky soutěže na úpravu území hlavního hlavního nádraží. Soutěž byla vedena usnadněným postupem, který někomu musel vyhovovat, ale netroufám si odhadovat komu. Hlavně abychom se tetelili štěstím, zvítězilo dánské architektonické studio Henning Larsen Architects se svým projektem Šťastný hlavák. Ponechme stranou, že projekt vzbudil dojem, že si Dánové spletli Prahu s Dubají nebo s Abú Prahí. O necitlivosti projektu vůči pražskému prostředí nepochybuji. Souhlasím s architektem Gebrianem, že návrh je vlastně tuctový, zaměnitelný a problémy cestujících neřeší. Architekt Vávra si sice pochvaluje, že Dánové slibují více světla do nádraží. Nicméně je taková stavba vůbec zapotřebí a stojí za amputaci velké části odbavovací haly?

Takže je tu otázka, k čemu je tento podivný projekt dobrý a komu má prospět. Správě železnic, stavitelům a jejich dodavatelům, pražskému magistrátu, radním a jejich přátelům? Ale co cestující? Nebudou jejich dosavadní nesnáze ještě rozmnoženy? Podle mého nová odbavovací hala - na rozdíl od praktické rekonstrukce té stávající - potřeba vůbec není. Zdá se tedy, že někdo, ať už komukoli, zařizuje něco, co je pro cestující zbytečné, ale zúčastněným aktérům otvírá přístup k velkým penězům.
 

A co na to víra?

Zařídí správné řešení demokratický systém? Anebo je lhostejné vzhledem k jakýmsi zájmům? Celý proces by měl být mnohem transparentnější. A měl by zohlednit otázky, které ponechal stranou. Měli by tu projevit křesťané své občanské sebevědomí?

Navíc se zdá možné, že dánský projekt umenší beztak tristní podmínky bezdomovců, kteří hlavní nádraží rádi využívají. Je samozřejmě prekérní, že nádraží jim slouží za improvizované útočiště, z něhož jsou policií znovu a znovu vypuzováni. Domnívám se však, že zimní přístřešek na vhodné lokalitě by byl mnohem levnějším řešením než přestavba nádražní budovy.

Problematice bezdomovectví příliš nerozumím, a tak nechci nikomu radit, jak přesně ji řešit. Ale zdá se mi, že schází politická vůle vyhlašovat projekty na řešení této otázky. Svět se přeci jen stále více zdá být světem pro bohaté. A ti pro nuzné nemají často velký smysl. Rovněž mne udivuje, že církve nevyvíjejí větší tlak na politické autority. Ne že by žádní křesťané pro bezdomovce nic neudělali, ale je zapotřebí zásadnější změna. V zimě být bezdomovcem – to je o život. Anebo chtějí politici, úředníci a podnikatelé, aby bezdomovci urychleně vymírali? Podotýkám, že už Ježíš byl bezdomovcem a vyvrhel. Leckterý křesťan jej ale patrně takto vidět nechce.

Jiří Hoblík

Odkazy
1) Praha hlavní nádraží (1/4): Jak jsme se dostali do současného stavu?
2) Praha hlavní nádraží (2/4): Jak se dnes cítíte, když se tu ocitnete?
3) Praha hlavní nádraží (3/4): Opuštěné a příšerné okolí v úplném centru Prahy
4) Praha hlavní nádraží (4/4): Hodnocení soutěžních návrhů