Svobodné protestantské stránky

Aby byla možná reforma, je zapotřebí úsilí a obsah. Pouhé vyhlašování hesel je k ničemu. Kde ale obsah vzít? Jsem přesvědčen, že v dějinách křesťanství je ho až až. Chce to ale dát si práci a hledat jej. Již jsem se zmiňoval o tom, že evangelictví potřebuje duchovně obohatit, aby mělo co nabízet. Pro příklad si dovoluji nabídnout myšlenku, že tam, kde by to bylo možné, stálo by zato rozšířit pravidelně a obecně nabízené formy křtu. Křest politím by prostě zůstal, zatímco křest v baptistériu by se konal o Velikonocích a křest ponořením by mohl být spojován s poutí. Nebyla by to přitom novinka, nýbrž obnova praxe, která byla známa už v raném křesťanství a ve třetím případě dokonce již v křtitelském hnutí. Křest ponořením se stal významným liturgickým dějem - a také důležitou komponentou velikonočních oslav. Tehdy mohli katechumeni svůj křest zažívat v souvislosti oslavy vzkříšení. (Úvaha před několika měsíci eliminovaná z tisku.)